Červen 2015

II. kusovka

26. června 2015 v 20:01 | Irena M. |  Kusovky
Čaukyyy,
dneska úplně nevím, jak začít.
Snad tím, že jsem se pro založení blogu rozhodla vážně v nevhodný čas. Budu teď přes prádzniny pořád někde lítat a důvodem, proč jsem přidávala na prvních pár dní článek každý den a teď to úplně utichlo je fakt, že jsem minulý víkend strávila na srazu s táborem, kde jsme jen tak mimochodem udělali celkem dost práce, teda myslím si :D, lepili jsme zbraně a ještě teď mě straší zvuk izolepy, malovali, byla příšerná zima a foťák jsem tam sebou fakt netahala. Načež jsem odjela do Špindlu na pětidenní turisťák se zbytkem druháků. Tam jsem teda taky na focení neměla ani pomyšlení, jelikož většinu času bylo příšerně příšerovatý počasí a já svýho Dragomira nechtěla tahat do toho vlhka, nehledě na to, že se se svým třičtvrtě kilem po párkilometrové procházce celkem pronese, stačilo, že jsem byla nastydlá. Takže mi zabíral místo v kufru celkem zbytečně, ale co se dá dělat.
Původně jsem myslela, že články přednastavím, jenže to bych se asi zcvokla, takže budu během příštích dvou měsíců přidávat příspěvky dost nepravidelně a předpokládám, že to budou fotky poněkud staršího rázu, protože teď na to focení nějak čas nezbývá a nebo pro to ani nemám vhodné prostředí. Takže budu během léta asi převážně střádat nápady a budu se snažit i něco zvěčnit no. Uvidíme, uvidíme.
Každopádně vám všem přeju, co možná nejkrásnější léto. Já si užívám, že jsem přijela z hor, ačkoli doma taky neni největší možný teplíčko, tak ve Špindlu to bylo s počasím trošku peklo, díky bohu za nepromokavý oblečení, jinak bych se tam zbláznila.
A přidávám dneska kusovku v pořadí druhou. Je z adapťáku z Caorle a nic víc snad sdělovat nemusím. Na víc se už dneska rozhodně nezmůžu.
Jo a hodí se mi k ní písnička o tom, jak všichni jednou zaklepem na nebeskou bránu, co myslíte?
Mějte se přenádherně :) a odpočívejte.


U babi Ireny

17. června 2015 v 18:55 | Irena M. |  Fauna a flóra
Zdravím úúplně všechny!
Mám za sebou úspěšný den, dopsala jsem poslední dva testy a ta včera zmíněná latina za jedna (netuším teda jak, možná to je překlep na bakalářích :D). Nicméně mám za sebou více či méně úšpěšný druhý ročník střední školy, půlka je za mnou! Pokud tedy ještě nepřijdou nějaké neklasifikace :D.
Veškerá energie už mi došla a nejsem schopná přijímat do mozku vůůůbec nic. Potřebuju léto!
Dnes jsem ale strávila trošku času na babiččině a dědově zahrádce, děda chtěl totiž vyfotit nějaký zkroucený listy na rajčatech.
Babička tam má asi pětset milionů kytek a já mám asi tak pět fotek, ale byla jsem tam fakt především kvůli rajčatum. Je to tam moc hezký, tak trošku džungle a hlavně teda nechápu, jak se o to může někdo starat, já bych se teda picla.
Tak joo, snad se vám to bude líbit :).
Mějte se co možná nejhezčejc.
Irena M.


další foto pod perexem


Venezia 09/2013

16. června 2015 v 20:42 | Irena M. |  Křížem krážem
Čauky mňauky :),
byli jste někdy v Benátkách? Pokud ne, tak můžu jedině doporučit. Všichni mi tvrdili, jak tam smrdí kanály, ale asi jsem celkem imunní proti smradům nebo jsou ostatní prostě jen maličko přehnaní a říkají jen to, co si někde přečetly, těžko říct.
Kažopdáně se smradem jsem problém neměla, jediné, co mě sužovalo bylo docela děs běs vedro, ale jinak veliká paráda a upřímně se mi Benátky líbily daleko víc než Řím, mají takové nějaké kouzlo, možná je to těmi uličkami (ve kterých jsem se neztratila, hurá!) a nebo možná tím, že Itálii docela mooc miluju :D. Jak moc afektovaně to zní?
Nicméně už jsou to snímky pořízené téměř dva roky zpátky (září 2013). Jsou z adaptačního kurzu (ano, u nás na škole levné výlety nevedou), na jednu stranu mě štvalo to další a celkem zbytečný ždímání rodičů, protože upřímně, seznámit jsme se mohli jet klidně k Mácháči. Ale to už je teď jedno, Benátky za to určitě stály. Do teď na ně moc ráda vzpomínám a doufám, že se tam ještě někdy dostanu.
Jo ale, abych nebyla tak přehnaně pozitivní, tak cestu na místo jsme absolvovali okolo čtvrté hodiny ranní, pokud se nepletu a myslela jsem, že zmrznu, byla to docela štreka. Ale abyste pochopili, proč mi byla zima- jeli jsme na lodi (autobus je totiž moc pohodlný a vsadím se, že příliš levný) achjo. A abych vás nemystifikovala, tak vám na rovinu řeknu, že poslední fotka není z Benátek, ale z pokoje, ve kterém jsme bydleli v Caorle během východu slunce v den, kdy jsme jeli do Benátek, vím, že je hoodně tmavá, ale já jí mám ráda, protože vstávat do hezkýho východu je moc fajn.
A ještě jedna důležitá maličkost je fakt, že fotky jsou focené na docela už chudáka zrcadlovku starouše Emanuela (neptejte se, proč si pojmenovávám foťáky), protože ač je horší a nemám s ním tolik možnosti a už chudák mele z posledního, tak je na dovolené mnohem praktičtější, než můj nováček Dragomir, se kterým jsem dva roky a pořád se teprv seznamujeme a hlavně je pan E. asi dvěstěkrát lehčí než pan D. a nebolí mě z něj krční páteř.
Je to už docela dávno, tak aspoň můžu srovnat, jestli jsem se od té doby někam posunula.
Snad na vás zapůsobí/zapůsobily Benátky aspoň z poloviny jako na mě. A doufám, že se vám takovýhle typ článku zalíbí, tím myslím o cestách, protože jsem navštívila už pár docela pěkných míst, na příště plánuji buď Antverpy nebo Paříž, to ještě uvidím, jak se vyspím :).
Mějte se krásně!
PS. Vidíte také na šesté fotce na zdi srdce nebo mám jenom moc zkreslenou představivost? :D
PS 2. Možná už se dokopu k tý latině.
Irena M.


další foto pod perexem


Předsvatební fotky 02/2015

16. června 2015 v 17:43 | Irena M. |  Lidé
Ahooj :),
tak na dnešek jsem slíbila svatební fotky, ale jelikož mi to zabralo děsně moc času a je jich příliš, tak jsem se rozhodla to rozdělit na dvě části- 1. předsvatební a 2. svatební a slavnostní nebo tak nějak :). Zkrátka to tu nechci přehltit.
Nehledě na to, že bych se měla učit, ale znáte to, všechno je zajímavější a když vím, že jde o latinu, tak se mi do toho chce ještě míň.
Ale to není důležité. Chtěla bych říct, že to bylo moje první a snad ne poslední focení svatby (taťka je zasnoubený :D). Mamka mi tvrdí, že se mi to povedlo, jenže je to mamka, ta mi to říct musí :D. Zůstává pravdou, že já taky nejsem úplně zklamaná, na poprvé snad nemůže být nic úplně perfektní. Právě proto doufám, že ještě někdy dostanu podobnou příležitost.
A teď konečně k samotné svatbě, za prvé- celá dokumentace pro mě byla doost náročná, odešla jsem z oslavy dřív než ostatní, protože mi úplně dunělo v hlavě a přitom to žádná velká svatba nebyla. Druhá důležitá věc je fakt, že se mi vdala mamka a já jsem moc šťastná, že je šťastná.
Svatba se odehrála 7. února 2015, což bylo vybráno právě mou mamkou. 7. února se měla narodit moje ségra i já, nakonec se naše data narození trochu liší, ale pro mamku to zjevně něco znamenalo :).
Jinak v téhle první časti je to převážně o hostech a tak, v druhé části bude nevěsty se ženichem trochu víc samozřejmě. A kvůli tomu, že se obřad odehrával v kapli jsem docela bojovala se světlem, jelikož zatím žádná osvětlení nemám :/.
No ale bylo to super dojemný a skvělý, takže mi ve finále je snad i jedno, jak fotky dopadly, protože svatba snad líp dopadnout nemohla, alespoň podle toho, jak to vnímám já :).
Přeju i vám spoustu super zážitků a krásný večer.
Irena M.


další foto pod perexem

I. kusovka

16. června 2015 v 11:59 | Irena M. |  Kusovky
Krásné poledne :),
doufám, že si užíváte dne a nic vás netrápí. Já se dneska rozhodla zavést nový typ článku, ono je tu teda všechno tak nějak nové, no ale tak... snad mi rozumíte.
Ale teď k věci, jde o to, že pokud nebudu mít celé sady snímků, ale budu mít jen nějaký samostatný, který třeba nemám kam zařadit, ale je pro mě nějakým způsobem důležitý, tak ho sem dám jako takzvanou "kusovku", protože zkrátka chci, aby tu byla z nejrůznějších důvodů.
Tuhle první, kterou přidám zkrátka miluju a pokud se nepletu, tak je z léta 2012, nějak rychle to letí. Mezi lidmi, co mě znají už je asi profláklá, nosím jí i už nějaký ten pátek na tapetě mobilu a pořád mě neomrzela.
Na fotce můžete vidět naší rodinnou nejlepší přítelkyni :). A odpoledne tedy přijde hoodně zkrácený fotoreport ze svatby :).
Hezký zbytek dne :).


Hazmburk 03/2015

15. června 2015 v 22:25 | Irena M. |  Křížem krážem
Zdravím všechny :),
dneska zveřejňuji článek poněkud později, než jsem měla původně v plánu, ale sežere to všechno tolik času, navíc jsem se dneska vracela domů celkem pozdě, takže tak :).
Každopádně se jedná o fotky ze 7. března tohoto roku, kdy jsme vyrazili na výlet na Hazmburk v jeden z těch prvních hezkých dní, v té době ještě nebyla sezóna a stejně bylo otevřeno, protože bylo fakt vedro na padnutí :).
Jo a taky jsem původně přednastavovala nějaké články, v obou ale bylo přečlověkováno, takže pro dnešek je to sem tam nějaký to panorámátko.
Příroda je fajn a vzniká tam většina mých fotek.
To jen tak mimochodem.
Zítra jedu do Lidic, v pořadí po třetí, tak uvidím, jestli tam dokážu ještě vymyslet něco nového, no a taky hodlám zveřejnit fotky z únorové mamčiny svatby :)).
Tak příjemnou noc, ahooj.
Irena M.


další foto pod perexem

Proč a jak?

14. června 2015 v 17:57 | Irena M. |  Lidé
Zdravím :),
v prvé řadě bych v tomto článku chtěla uvést všechny své děsně racionální důvody, které mě vedly k založení tohoto blogu.
Rozhodně není mým účelem touha po tom dělat něco, co se poslední dobou stává stále populárnější. Blogovala jsem docela dlouho, před nějakou dobou jsem z jisých důvodů přestala a začalo mi to chybět. Takže se vlastně vracím k tomu, co mám ráda a zároveň bych se touto cestou ráda spojila s lidmi, co mají stejný zájem, s lidmi, kteří by mi pomohli se zlepšit... a vlastně s jakýmikoli lidmi, poněvadž každá životní zkušenost je dobrá... svým způsobem. Nicméně si nechci vytvářet žádná očekávání, vím jak bolí, když se nesplní :).
Znáte takové ty náhlé impulzy, které vás přinutí věc, na kterou myslíte, udělat okamžitě a je jedno, jestli je půlnoc nebo odpoledne, vy se na to těšíte a musí to být hned? Tak něco takového se mi stalo s myšlenkou založení blogu, každopádně jsem si s ní docela dlouho jen tak pohrávala. Vlastně mi i dlouho trvalo než jsem se odhodalala k založení stánky na facebooku. Pohrávala jsem si s ní kvůli strachu z reakce druhých lidí. Protože, nebudem si lhát, lidi dokážou být zatraceně zlí. Ale rozhodla jsem se to zkusit, uvidíme jestli se setkám s posměchem nebo ne, všechno nás posouvá dál. A to je další důvod.
Před dvěma lety, kdy mě nepřijali na Hellichovku, obor užitá fotografie a média a dopadla jsem dost mizerně, se mi tak nějak pocuchalo ego a od té doby jsem se s tím ještě pořádně nevyrovnala (všechno mi trvá dýl :D), a proto bych se chtěla zlepšovat a asi si něco dokázat. Takže ne, nehraju si tady na žádnou umělkyni. Vím, že mám mezery.
A tak doufám a hledám mezi vámi porozumění. Blog je daleko osobnější než stránka na facebooku, proto vím, že je to i pro mě daleko nebezpečnější, protože vám v podstatě otvírám možnost ke zcela anonymní kritice (jo, je mi jasný, že to někteří pojmou jako snadnou cestu k tomu, jak mi ublížit). Jsem připravená, snad :). No a když to nevyjde, tak se aspoň naučím snášet pomluvy :D. Je to výzva!
Beru to zkrátka jako novou zkušenost, které se bojím jak čert kříže.
A posledním neméně důležitým důvodem, proč to dělám je fakt, že facebook neskutečně przní fotky, co se kvality týče.
Každopádně snad se vám tvorba, kterou s vámi budu sdílet zalíbí :).
Za druhé bych také ráda uveřejnila první jarní, skoro letní sadu fotografií s mojí krásnou kamarádkou, která musela chudák šaškovat u rybníka, čímž jí děkuji za ochotnou spolupráci :). A za mě to teda byla docela sranda :D.
No nic, krásný zbytek krásného víkendu.
Irena M.

další foto pod perexem