Listopad 2015

Čas na jmelí

29. listopadu 2015 v 12:09 | Irena M. |  Co se jinam nevešlo
Krásný den všem na týhle planetě a i na jinejch planetách.
Tak jsem za minulý článek dostala od ségry sprda, že je to trapný psát takový věci veřejně. Hm, asi jo. Je to už asi trilion let, co jsem něco napsala. Možná je to proto, že musím svým myšlenkám dělat takovou cenzuru, že z toho článku je ve finále úplnej nesmysl.
Ale co chci říct? Že nastal advent. Pro někoho je to nic, pro někoho je to hrozně dlouhá doba do Vánoc, pro mě je to už jen pár krůčků ke Štědrému dni a těším se tak moc, že to asi ani neumím popsat. Z tohohle, doufám, nikdy nevyrostu.
A já nevím, jak to máte vy, ale já si koncem každého roku všechno hrozně rekapituluju a shromažďuju informace o tom, co se mi povedlo a co jsem podělala. Většinou je ta podělaná strana o dost silnější. Ale jinak nejsem moc sebekritická. A teď mě to už taky začíná přepadat. Byl to docela o hubu rok, zdá se mi. Jsem z něj dost zmatená. Ale z čeho já nejsem, žejo?
No a teď jsem nějak došla k závěru, že mě focení momentálně spíš obtěžuje než, že by mě naplňovalo. Občas se mi to stane a je to celkem hodně blbý :D, snažím se proti tomu něco dělat, ale zas na druhou stranu, jak se tak říká, když nejde o život, tak jde o...
To samý mám teďka s tancováním, se čtením, se psaním a se vším, co mě bavilo, říkám si, že je to ale určitě dočasný. Že tyhle věci se prostě stávaj.
Ale taky vám chci říct, abyste si ten adventní čas užili, co možná nejlíp. Já vím, že mnohé to jenom stresuje, ale podle mě je to úplně zbytečný a lidi si z toho stresu zkrátka jen udělali vánoční tradici. Mně to pak neskutečně vadí, když všichni jen nadávaj a přitom si to způsobujou sami a nic hroznýho se jim ve skutečnosti vůbec neděje. Vánoce jsou pro mě totiž vážně nejkrásnější dny v roce. Já vím, zní to jako klišé, ale je to tak. Zbožňuju vůni cukroví, pomerančů a mandarinek, skořice (nejlíp skořice zapíchaný v pomerančích), Františka. Hrozně ráda pozoruju plameny svíčky a odlesky zlatého jmelí, zbožňuju poslouchat koledy. A bože ty pohádky!!!
A jo, jasně, že je to i dárcích. O tom, že sakra někomu uděláte radost! Nebudu lhát, že je dostávám nerada, ale taky je ráda dávám, protože vidět, že jste se dotyčnému trefili do vkusu a jak je šťastný, to je děsně super.
Můžete namítat, že tohle by se mělo dít stále a nejen na Vánoce, ale já tyhle dny beru jako symbol toho, že nic není až tak moc zkažený, jak se ve skutečnosti zdá a že aspoň na chvíli je ten svět barevnější a spokojenější a že nebýt těchto dnů, tak se prostě ty lidi už úplně zblázní. Všechno se hned víc třpytí. Normálně by mi to přišlo asi jako kýč, ale o Vánoce se to prostě smí.
Já nevím, nehledejte v radosti vědu, je to snadný. Pečte na starosti :). To vám všem přeju.

Buďte šťastní! Není čas na hejty, to dejte radši někomu pořádnýho hudlana :D.
PS. moc jsem si přála použít slovo hejty.


další foto pod perexem